Publikace Násobilka – Veselé počítání s klaunem Matějem obsahuje náměty pro procvičení násobilky od 0 do 10: veselé básničky zábavné příklady čtyřsměrky opakování násobků Kniha Násobilka – Veselé počítání s klaunem Matějem nabízí dětem, které se seznamují s malou násobilkou, veselá zábavná cvičení, při kterých si násobilku dobře vštípí do paměti. Klaun Matěj je provede násobky čísel od 0 do 10 a děti si přitom nenásilně procvičí celou malou násobilku. Navíc se učí čísla správně zapsat číselně i slovně. Kniha je svým výtvarným zpracováním přizpůsobena věku dětí a učení násobilky jim rozhodně zpříjemní. Radek Chajda

Publikace Nebojte se matematiky byla vytvořena se záměrem zpřístupnit a osvětlit mladším čtenářům některé klíčové oblasti školské matematiky. Autor, dlouholetý učitel matematiky na základní škole, se přitom zaměřil především na ty partie školské matematiky, které žákům činí určité potíže. Vycházel přitom z vlastních zkušeností získaných během své učitelské praxe. Kniha je tak určena především žákům základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií. Má charakter promyšleně zpracované doplňkové matematické literatury pro žáky uvedených typů škol. Mohou ji přitom úspěšně využít zejména ti žáci a případně další zájemci o matematiku, kteří si chtějí sami doplnit (a upevnit) své matematické znalosti a dovednosti. Vzhledem k tomu, že současná doba je poznamenána citelnou absencí podobné knižní literatury na prodejních pultech, lze bez nadsázky konstatovat, že právě uvedená publikace tuto mezeru zčásti zaceluje. Kniha, která je vybavena mnoha vhodně zvolenými obrázky a fotografiemi, je napsána z pohledu žáka srozumitelnou a přístupnou formou. Přináší mladým zájemcům o matematiku (kromě standardního matematického repetoria) mnoho nových, cenných informací, které jim mohou pomoci přímo ve škole, při výuce matematiky. Uvedená publikace je vítaným zdrojem další inspirace nejen pro zájemce o matematiku z řad žáků, ale i pro samotné učitele matematiky. Rád ji mohu doporučit také všem zájemcům o matematiku a její popularizaci mezi mládeží. RNDr. Jaroslav Švrček, CSc. (Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci) O autorovi: Mgr. Radek Chajda (narozen 1973) absolvoval odborné studium fyziky se zaměřením na optiku a také studium učitelství, obor matematika-fyzika, obojí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po ukončení studia pracoval tři roky jako technik v optické firmě s půlroční stáží v USA. Poté byl zaměstnám sedm let jako učitel matematiky a fyziky na druhém stupni ZŠ, což mu přineslo cenné zkušenosti z učitelské praxe. V současné době pracuje opět jako odborný technik a píše populárně naučné knihy pro děti. Dosud byly vydány: Fyzika v kuchyni (Votobia, 2005), Fyzika na dvoře (Computer Press, 2008), Hravá matematika (Computer Press, 2009).

Publikace Počítání soba Boba – 1. díl obsahuje: 1) náměty pro rozvoj matematických schopností pro děti ve věku od 3 do 5 let, pomocí kterých se rozvine: používání výrazů, jež vedou k porovnávání, srovnávání, vytvoření matematických představ a pojmů myšlení, logické uvažování prostorové vnímání 2) metodiku rozvoje matematických schopností pro rodiče a učitele, která upozorňuje na úskalí při nácviku předčíselných a později číselných představ shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při práci Publikace Počítání soba Boba - 1. díl se vymyká běžným příručkám, které jsou u nás na trhu a zabývají se přípravou na matematiku a především matematickým myšlením. Její zvláštní přínos je v tom, že autorka nenahlíží na matematické dovednosti pouze jako na schopnost počítat, ale zaměřuje se na porozumění matematickým operacím v širokém smyslu toho slova. Dostává se tak i k nám to, co se v některých zahraničních odborných kruzích předpokládá, že rozvoj kognitivních, poznávacích funkcí je předpokladem pro to, abychom předcházeli u žáků obtížím v matematice. Mnohé z těchto dětí se utíkají k bezmyšlenkovitému učení memorováním a pouze reprodukováním toho, co se jim řeklo. Dokonce někteří učitelé se domnívají, že pamětní učení početních příkladů, nejen ve sčítání, ale dokonce i v násobilce, je nejlepší metodou výuky matematiky. V našem prostředí se setkáváme i s názorem, že není nutné, aby se dítě naučilo matematice, může používat kalkulačku. To jsou zcela mylné představy těch, kteří právě proto, že počítat umí, používají tyto nástroje. Zjednodušují si výsledky matematických operací, protože rozumí jejich procesu. Ve skutečnosti by neměl být poznávací přístup v matematice podceněn již v období mateřské školy. To předpokládá, že je dítě dobře seznámeno a přesně používá pojmy, které vymezují prostor, později čas a pořadí. Autorka proto dobře uvádí dítě do jednotlivých pojmů pomocí základní myšlenkové operace - porovnávání. To je základem každé kategorizace, třídění, seskupování podle významu i každého rozhodování. Cílem výuky by měl být rozvoj potřeby spontánního porovnávání u dětí (R. Feuerstein). Proto je nutné vyzbrojit žáky nejen slovní zásobou, jejichž pomocí mohou rozdíly a podobnosti mezi předměty a jevy popsat, ale i přesným vyjadřováním, které jim pomůže porozumět jednotlivým vztahům. Proto bych doporučovala jednotlivé lekce doplnit i pozorováním a porovnáváním předmětů a jevů v nejbližším okolí dítěte, při procházkách, při prohlížení obrázků v knížkách, vždy podle daných měřítek (vyšší - nižší apod.). Rodičům i dětem přeji hezké chvilky strávené nad příběhem a úkoly. Doc. PhDr. Věra Pokorná přednáší na Univerzitě Karlově, Pedagogické fakultě v Praze, členka International Association of Instrumental Enrichment Trainers

Publikace Počítání soba Boba - 2. díl obsahuje: 1) náměty pro rozvoj matematických schopností pro děti ve věku od 4 do 6 let, pomocí kterých se rozvíjí: používání výrazů, jež vedou k porovnávání, srovnávání, vytvoření matematických představ a pojmů myšlení, logické uvažování prostorové vnímání 2) metodiku rozvoje matematických schopností pro rodiče a učitele, která upozorňuje na úskalí při nácviku předčíselných a později číselných představ shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při práci. Dostáváte do rukou knížku, která je pokračováním prvního dílu o sobu jménem Bob, pomocí jehož příběhů mohou děti již v předškolním věku vstřebávat základní mentální předpoklady matematického myšlení. V publikaci se opakují a prohlubují pojmy z dílu prvního, které vyjadřují množství, velikost, orientaci v prostoru a pořadí. Spontánní znalost těchto pojmů je důležitým předpokladem pro orientaci v číselné řadě a především pro schopnost abstrahovat číslo jako hodnotu. To znamená, že si dítě uvědomí vlastnost čísla, jeho pořadí a jeho obsah. Číslem totiž můžeme vyjádřit množství, například když chceme koupit 3 kg jablek, číslem můžeme předměty, jevy i osoby pojmenovat. Říkáme například, že hráč má číslo čtyři, nebo sedadlo v divadle má číslo 38, přičemž tato jména napomáhají rozlišení od ostatních hráčů či sedadel. Číslem můžeme vyjádřit pořadí, když si koupíme lístek do divadla do páté řady, nebo počítáme, že jsme ve frontě na pokladnu šestí. Spontánní znalost pojmů znamená, že je používáme bezděčně, že jsou součástí našeho vyjadřování a především jsme zvnitřnili jejich přesný a adekvátní obsah. Dostáváme se tak k přehlížené funkci jazyka, jazyka jako nástroje myšlení. Převažuje přesvědčení, že jazyk je především nástrojem pro komunikaci, jeho funkcí je, že si lidé sdělují své myšlenky, názory, příkazy a přání. Jak často však mezi lidmi dochází k nedorozumění. Nejčastěji proto, že mluví nepřesně, nedokončí celou větu, používají nepřiměřené výrazy. I to je jedním z důvodů, proč je tak důležité se zamýšlet nad jednotlivými pojmy a uvědomovat si jejich obsah v co nejširším smyslu slova. Pro přesnost myšlení je rozvoj obsahu každého pojmu nejzásadnějším předpokladem. Proto autorka publikace v každém úkolu nabádá rodiče nebo učitele k tomu, aby nacvičovali v různých souvislostech jednotlivé pojmy. Doporučovala bych, aby ti, kdo s dítětem pracují, pojmy stále opakovali a vybízeli i dítě k tomu, aby neplnilo pouze úkol, ale slovně popisovalo, co právě dělá a odpovídalo na dotazy celou větou. Všichni jsme byli ve škole vybízeni k takovým odpovědím, ale málo kdy jsme si uvědomovali význam obdobné výzvy. Ve skutečnosti jde o to, že teprve celá věta vyjadřuje myšlenku. Přesnost myšlení pak můžeme měřit přesností vyjadřování. Záměrem publikace je i rozvíjet u dětí schopnost pohybovat se v oboru do pěti. Nemusí dosud znát čísla. Pracuje se pouze s množstvím prvků, které číslo obsahuje. Jde opět o to, aby byly u dítěte rozvinuty předpoklady pro matematické operace, které bude provádět v budoucnosti. Přeji knížce, aby získala zájem a porozumění pro daný způsob práce u mnoha rodičů a vychovatelů. Doc. PhDr. Věra Pokorná přednáší na Univerzitě Karlově, Pedagogické fakultě v Praze, členka International Association of Instrumental Enrichment Trainers

Publikace Počítání soba Boba – 3. díl obsahuje: 1) náměty pro rozvoj matematických schopností pro děti ve věku od 5 do 7 let, pomocí kterých se rozvíjí: používání výrazů, jež vedou k porovnávání, srovnávání, vytvoření matematických představ a pojmů myšlení, logické uvažování prostorové vnímání 2) metodiku rozvoje matematických schopností pro rodiče a učitele, která upozorňuje na úskalí při nácviku číselných představ shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při práci Publikace Počítání soba Boba – 3. díl autorky Jiřiny Bednářové a ilustrátora Richarda Šmardy navazuje na předcházející dva díly. Všechny jsou věnovány dětem předškolního věku. Dítě se v nich neučí jen počítat, tentokrát v oboru do šesti, ale učí se vytvářet vztahy mezi čísly. Má za úkol porovnávat prvky podle velikosti, přiřazovat obrázky podle určitého vztahu, analyzovat číslo, doplňovat ho, vytvářet skupiny, které později opět restrukturalizuje. Takový poznávací přístup k učení, v odborné literatuře se mluví o kognitivním přístupu, je rozvíjen odborníky v pedagogické psychologii již od 80. let minulého století. Smyslem této práce je, aby se dítě naučilo matematicky myslet. Nemá tedy jen umět mechanicky počítat. Matematika se nemá učit pamětně, memorováním. Každé matematické operaci, sečítání, odčítání, násobení a dělení, má dítě rozumět. Má vědět, jaký je význam takové operace, kdy ji využije, jaké jsou mezi jednotlivými operacemi vztahy. Dítě má vědět, proč se jednotlivým příkladům učí. Často si ani dospělí neuvědomují, že se stále pohybují v početním světě. Nejčastěji je napadá, že se musí naučit počítat, aby je v obchodě při vracení peněz někdo neošidil. Proto stále ještě přetrvává mylné až nebezpečné přesvědčení, že děti, které se nemohou naučit počítat, mohou prostě používat kalkulačku. Ale i na kalkulačce musí volit operace. Pokud jim nerozumí, je pro ně i kalkulačka nedostatečnou kompenzací. Měli bychom si uvědomit, že počty využíváme jako vhodnou strategii. Počítáme si, kolik činností za určitý časový úsek máme splnit. Čísla používáme při kódování, číslujeme podlaží v činžovním domě, domy jsou označeny čísly a my se podle nich orientujeme, když máme někoho navštívit. Číslem označujeme, tedy kódujeme, čtvrti města, městské autobusy, elekt-riky, silnice a dálnice. Počítáme, kolik úkolů máme splnit, kolik spoluhráčů potřebujeme do hry. Podle čísel se orientujme v čase. Hodiny vyjadřujeme v číslech, podobně i měsíce a roky. Když si plánujeme práci, počítáme dny, popřípadě týdny. Bez porozumění číselné řadě se nemůžeme orientovat v kalendáři. Nemůžeme rozumět jízdnímu řádu. Věci si uspořádáváme podle množství. Tak bychom mohli pokračovat dalšími a dalšími příklady. Školní dovednosti podceňují lidé, kteří si neuvědomují, jak mnoho a denně svou gramotnost a matematické schopnosti využívají. Proto bychom měli u svých dětí početní dovednosti systematicky rozvíjet. K tomu nám pomůže i tato publikace. Doc. PhDr. Věra Pokorná Přednáší na Univerzitě Karlově, Pedagogické fakultě v Praze, členka International Association of Instrumental Enrichment Trainers