Publikace Co si tužky povídaly obsahuje: 1) grafomotorická cvičení pro děti ve věku od 4 do 6 let, pomocí kterých se rozvine: jemná motorika a psychické funkce potřebné při kreslení a psaní grafomotorické dovednosti a kresba dítěte souhra ruky a oka, vnímání prostoru v souvislosti se směrem vedení čáry 2) metodický návod pro dospělé, který: upozorňuje na možná úskalí při nácviku jednotlivých prvků pomáhá překonávat obtíže Po prvním dílu grafomotorických cvičení nazvaném Mezi námi pastelkami je tu díl druhý – Co si tužky povídaly. Cvičení výtvarně realizoval a půvabným ilustracemi knížku opět vybavil Richard Šmarda. Tento díl, jak autorka upozorňuje, je určen především čtyř- až šestiletým dětem. Vše, co potřebujeme o dětské kresbě a také psaní vědět, jak se tyto dovednosti vyvíjejí, jak dítě podporovat a vést je, jak pomoci dítěti, které nemá chuť kreslit, se dozvíme z autorčina dopisu uvedeného na straně 60. Ten bychom měli, pokud hodláme s dítětem podle knížky pracovat, přečíst nejdříve. Při práci nás podpoří též instrukce pro dospělé v rámečku u každého cvičení. Některé z dětí, kterým kreslení moc nešlo, získaly odvahu a chuť do práce v prvním dílu s průvodkyněmi cvičením pastelkami Boženkou a Máňou, a budou jistě s chutí pokračovat ve složitějších cvičeních. Jiné dítě, vyspělejší kreslíř, může začít právě nyní. Ke známým pastelkám se totiž přidaly tužky. U pana architekta Cihličky se naučily rýsovat čáry a tvary, které náš malý kreslíř využije ve škole v počátcích psaní. Hravý příběh pastelek, tužek, zvířátek i dětí vede našeho potomka pomocí vodorovných, svislých i šikmých čar, obloučků, spirál, kružnic, elips a dalších tvarů k vytváření obrázků, které potěší dítě – autora i nás, kteří je v práci podporujeme. Správný metodický postup, jehož jednotlivé kroky dítěti umožňují plnit stále složitější úkoly, je zárukou vytvoření předpokladů pro budoucí psaní. Získává postupně návyk správného úchopu psacího náčiní, lehkého pohybu ruky při kreslení. Proto je druhý díl grafomotoriky vhodný i pro žáčky první třídy, kteří nemají moc rádi psaní, příliš tlačí na tužku nebo se jim nedaří správné tvary písmen. Vrátí-li se k doporučeným cvičením, uvolní se jejich napětí, obava ze psaní odplyne s veselým příběhem a oni získají jistotu a radost ze školní práce. Navíc budou mít pěknou veselou knížku s vlastními ilustracemi, k nimž je inspiroval skutečný malíř se svými tužkami a pastelkami. A samozřejmě paní Bednářová, která rozumí dětským starostem s kreslením a psaním, která pomohla mnoha dětem najít radost ze školy a zaplašit strach z přepisování, opisování i diktátů, autorka této milé knížky pro tvořivé děti a jejich dospělé kamarády. PhDr. Alena Šafrová speciální pedagožka Speciálního pedagogického centra při Soukromém speciálním gymnáziu Integra, Brno-Líšeň, externí pedagožka Pedagogické fakulty MU v Brně

Publikace Čteme se skřítkem Alfrédem obsahuje: 1) motivační texty pro děti vhodné k nácviku techniky čtení, hlasitému čtení 2) úkoly pro práci s textem, vedoucí k zaměření pozornosti na porozumění čtenému textu, rozvoji sluchové analýzy a syntézy, vytříbení jazykového citu a rozvoji logického myšlení 3) instrukce pro práci dítěte 4) metodický návod pro dospělé, který: - upozorňuje na možná úskalí při nácviku techniky čtení - shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při čtení Právě Vás zaujala jedna netradiční pohádková knížka pro začínající čtenáře. Byl to snad její název, ilustrace, grafická úprava, co Vás vedlo k jejímu prolistování? A tak jste při prohlížení dospěli až k zadní straně obálky, na níž si dovoluji upozornit na některé zajímavosti knihy, napsat pár slov o její autorce a jejím ilustrátorovi. Začněme tedy od autorky Jiřiny Bednářové a ilustrátora, malíře Richarda Šmardy. Po dříve vydaných knihách zaměřených na dětskou kresbu a psaní nyní spojili své tvůrčí síly v knize věnované rozvoji čtení. Autorka dokáže svým vtipným textem zaujmout malé čtenáře tak, že rádi napravují, spolu s žáčky naschválovské školy, zmatky napáchané skřítkem Alfrédem, který se v Naschválově usadil. Je to ale skřítek docela milý, vede totiž nenásilně malé čtenáře ke hře s mateřským jazykem za pomoci lákavých obrázků malíře, který rozumí dětem, vtipných úkolů a rébusů. A tak se postupně malý čtenář, občas s podporou blízkého dospělého, seznamuje se smyslem slov, vět a celého textu. Rozvíjí se tak jeho zrakové i sluchové vnímání a samozřejmě také logické uvažování, když opravuje skřítkem popletené věty a konečně i delší texty. Autorka, poradenský pedagog s dlouholetou praxí v podpoře dětí s výukovými obtížemi, vede malého čtenáře v promyšlených a metodicky výborně zvládnutých krocích k radosti z hry se slovy, k pochopení textu. Kniha je uspořádána tak, že dítě bude dychtivě očekávat, copak ještě skřítek Alfréd provede, jaké žertíky dětem i dospělým připraví. My dospělí vidíme, že dítě je k plnění úkolů motivováno, je stále znovu povzbuzována jeho zvídavost, pracuje s radostí, nemusíme je ke čtení nutit. Přečtete-li si autorčin dopis dospělým v závěru knihy, dovíte se, jak přistupovat k rozvíjení čtení dítěte, které poněkud zaostává za spolužáky nebo má ve čtení větší obtíže, jak se vyvarovat nesprávných postupů, které ve svém důsledku vedou k neúspěchům ve škole a nechuti číst. Při větších obtížích je vhodné vyhledat pomoc, nejlépe v pedagogicko-psychologické poradně. Věřím, že stejně jako já, považujete schopnost dobře číst, rozumět psanému textu, umět se pohotově vyjadřovat za dovednost významnou pro život člověka, jeho úspěšnost v lidské společnosti. Úspěšnost člověka, jeho uplatnění ve zvoleném povolání vyžaduje ovládnutí cizích jazyků, které souvisí s jazykovým citem, se zvládnutím jazyka mateřského. Jistě mi dáte za pravdu, že porozumění čtenému textu je významné nejen pro příjemný zážitek z četby, ale zejména pro získávání důležitých informací, řešení úkolů v oboru humanitních i přírodních věd. Co je nám platné, umíme-li dobře počítat, když nerozumíme tomu, co máme vypočítat? Stojí proto za trochu pozornosti věnovat se dětskému čtení, podporovat zájem dítěte o knihy, o čtení. Tato kniha bude, podle mého názoru, přínosem i pro všechny děti, které čtou rády. Najdou v ní totiž, stejně jako my dospělí, mnoho nového, nad čím je třeba se při hledání řešení zamyslet. Najdou v ní i humor, zvýrazněný přitažlivými ilustracemi. PhDr. Alena Šafrová externí pedagožka Pedagogické fakulty MU v Brně Computer Press vydal pracovní sešity k rozvoji kreslení a psaní dítěte: KDV0001 KDV0002 KDV0003

Publikace Mezi námi pastelkami obsahuje: 1) grafomotorická cvičení pro děti ve věku od 3 do 5 let, pomocí kterých se rozvine: jemná motorika a psychické funkce potřebné při kreslení a psaní grafomotorické dovednosti a kresba dítěte souhra ruky a oka, vnímání prostoru v souvislosti se směrem vedení čáry 2) metodický návod pro dospělé, který: upozorňuje na možná úskalí při nácviku jednotlivých prvků pomáhá překonávat obtíže Proč se zabývat grafomotorikou, která se snad týká zejména psaní? Abychom se dověděli, jak je to s kresbou a psaním, jak se tato část jemné motoriky a také psychické funkce potřebné při kreslení a psaní vyvíjejí, kdy bychom měli uvažovat o tom, že naše dítě potřebuje nějakou podporu, přečteme si nejprve dopis, který dospělým napsala autorka námětu a celého souboru cvičení obsažených v knížce. Jiřina Bednářová zúročila odborné poznatky a svou dlouholetou praktickou zkušenost z práce s dětmi předškolního věku i s malými školáky. Její doporučení, týkající se nejen zásad při práci s touto knihou, ale také činností rozvíjejících jemnou motoriku, leváctví a praváctví, pracovních návyků při kreslení, tedy i správného držení psacího náčiní a jeho volby, jistě pomohou poznat, co které dítě potřebuje. Aby cvičení – kreslení probíhalo, jak má, protože dodržení metodického postupu má význam pro dosažení dobrého výsledku, jsou ještě navíc u každého cviku zvýrazněna doporučení, jak jej správně provádět. Když se na práci dobře připravíme, budeme se spolu s naším malým kreslířem radovat se Šmardovými pastelkami Boženkou a Máňou, s veselými zvířátky. Nakonec si ověříme, co se náš chlapec či holčička i pastelka Máňa naučili, a zjistíme, že se nikdo z nich nemusí schovávat v koutku, protože už umí kreslit a kreslí rád. Půjde mu proto jistě ve škole dobře nejen kreslení, ale i psaní. První díl grafomotoriky nazvaný Mezi námi pastelkami je určen zejména tří- až pětiletým dětem. Máte-li však doma předškoláčka či prvňáčka, který má potíže s kreslením a počátky psaní, nebo ho kreslení či psaní netěší, zkuste ho získat touto knížkou. Bude-li třeba, budete moci pokračovat ve cvičení, protože autoři připravili další dva díly, které budou brzy následovat. I u méně obratných dětí tak pomůžete předejít smutku z neúspěchu ve psaní a přispějete k vytváření dobrého vztahu ke škole a ke vzdělání vůbec. Nestačí totiž říkat: „Piš hezky“. Znáte snad někoho, kdo na základě příkazu okamžitě správně mluvil, krásně psal, četl…? Jistě ne a nezáleží na tom, zda je dítě nebo dospělý, ale na tom, zda měl možnost, příležitost se to naučit. Důležitým předpokladem pro dobré učení je tvořivost, humor a samozřejmě kvalitní, ověřená metodika. To vše, podle mého názoru, tato knížka splňuje. Věřím, že spolu s trpělivostí a laskavostí dospělých přinese radost a užitek dětem. PhDr. Alena Šafrová speciální pedagožka Speciálního pedagogického centra při Soukromém speciálním gymnáziu Integra, Brno-Líšeň, externí pedagožka Pedagogické fakulty MU v Brně

Publikace Na návštěvě u malíře obsahuje: 1) grafomotorická cvičení pro děti ve věku od 5 do7 let, pomocí kterých se rozvine: jemná motorika a psychické funkce potřebné při kreslení a psaní grafomotorické dovednosti a kresba dítěte souhra ruky a oka, vnímání prostoru v souvislosti se směrem vedení čáry 2) metodický návod pro dospělé, který: upozorňuje na možná úskalí při nácviku jednotlivých prvků pomáhá překonávat obtíže V nové publikaci Jiřiny Bednářové, která je volným pokračováním dvou předchozích, Mezi námi pastelkami a Co si tužky povídaly. Nyní se s grafomotorickými cvičeními obrací k předškolákům a začínajícím školákům, 5 až 7-letým dětem a jejich dospělým kamarádům. V autorčině dopise na konci knihy se dozvíme, jak máme při práci s pracovními listy správně postupovat, aby se dostavil dobrý výsledek, a také dostaneme odpověď na otázky, které nás dospělé zajímají ohledně kreslení – psaní dětí tohoto věku. Nyní tedy máme před sebou pomocníka, který provede nás a naše dítě začátky psaní. Pomůže uvolnit dětskou ruku a hravou, příjemnou formou nás povede metodicky správnou cestou při ovládnutí všech základních tahů písmen. Autorka s podporou svého osvědčeného spolupracovníka malíře a ilustrátora Richarda Šmardy si děti jistě získá příběhem pastelek Boženky a Máni a jejich kamarádek tužek, ty už děti znají z předchozích dílů, a nově i chlapce Adámka, kteří jsou nyní na návštěvě u malíře Augustina. Dítě tedy s Adámkem zvládá tvary od nejjednodušších ke složitým a vytváří si pěkné vlastní obrázky. Všimněte si, že za úvodním vyprávěním je několik listů, na nichž se opakují jednoduché prvky kreslení, které by mělo zvládnout dítě mladší. Nedaří-li se, nejde o žádné neštěstí, vždyť víme, že vývoj každého z nás, tedy i našeho dítěte, je individuální, má své zvláštnosti. Dobrým pomocníkem budou v tom případě předcházející díly grafomotorických cvičení. Je lépe začít pracovat s nimi, abychom obtížnými úkoly dítě od kreslení neodradili. Samozřejmě, jsou-li obtíže výraznější, neváhejme požádat o konzultaci poradenské pracoviště (např. pedagogicko-psychologickou poradnu). Myslím si však, že stojí za to získat dítě pro kreslení a psaní s podporou této publikace. Je velmi vhodná pro děti před nástupem do školy, ty zapsané i ty, jimž byl nástup školní docházky z nějakých důvodů odložen. Užitečná je také prvňáčkům proto, aby se jim lépe psalo nebo i těm, pro něž je psaní velmi namáhavá práce. My dospělí máme někdy krátkou paměť, nevzpomínáme si, jak těžké to bylo napsat řádek v sešitě přesně podle předpisu. Zkusme si pořídit předepsaný sešit pro 1. ročník a krasopisně jej vypsat. A to nad námi nebude nikdo stát a říkat: „Seď rovně!“, „Nepiš nosem!“, „Piš hezky!“ Co je to „psát hezky“? Znamená to psát lehce, s chutí, bez námahy, s radostí z dobrého díla. Dobrý výsledek se, jako při každé jiné práci, dostaví jen tehdy, máme-li vhodný materiál pro cvičení a vedle sebe laskavého člověka, který nás podpoří. Kvalitní cvičební pomůcku máme před sebou a tím laskavým člověkem je táta, máma, babička, dědeček….. PhDr. Alena Šafrová speciální pedagožka Speciálního pedagogického centra při Soukromém speciálním gymnáziu Integra, Brno-Líšeň, externí pedagožka Pedagogické fakulty MU v Brně

Publikace Počítání soba Boba – 1. díl obsahuje: 1) náměty pro rozvoj matematických schopností pro děti ve věku od 3 do 5 let, pomocí kterých se rozvine: používání výrazů, jež vedou k porovnávání, srovnávání, vytvoření matematických představ a pojmů myšlení, logické uvažování prostorové vnímání 2) metodiku rozvoje matematických schopností pro rodiče a učitele, která upozorňuje na úskalí při nácviku předčíselných a později číselných představ shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při práci Publikace Počítání soba Boba - 1. díl se vymyká běžným příručkám, které jsou u nás na trhu a zabývají se přípravou na matematiku a především matematickým myšlením. Její zvláštní přínos je v tom, že autorka nenahlíží na matematické dovednosti pouze jako na schopnost počítat, ale zaměřuje se na porozumění matematickým operacím v širokém smyslu toho slova. Dostává se tak i k nám to, co se v některých zahraničních odborných kruzích předpokládá, že rozvoj kognitivních, poznávacích funkcí je předpokladem pro to, abychom předcházeli u žáků obtížím v matematice. Mnohé z těchto dětí se utíkají k bezmyšlenkovitému učení memorováním a pouze reprodukováním toho, co se jim řeklo. Dokonce někteří učitelé se domnívají, že pamětní učení početních příkladů, nejen ve sčítání, ale dokonce i v násobilce, je nejlepší metodou výuky matematiky. V našem prostředí se setkáváme i s názorem, že není nutné, aby se dítě naučilo matematice, může používat kalkulačku. To jsou zcela mylné představy těch, kteří právě proto, že počítat umí, používají tyto nástroje. Zjednodušují si výsledky matematických operací, protože rozumí jejich procesu. Ve skutečnosti by neměl být poznávací přístup v matematice podceněn již v období mateřské školy. To předpokládá, že je dítě dobře seznámeno a přesně používá pojmy, které vymezují prostor, později čas a pořadí. Autorka proto dobře uvádí dítě do jednotlivých pojmů pomocí základní myšlenkové operace - porovnávání. To je základem každé kategorizace, třídění, seskupování podle významu i každého rozhodování. Cílem výuky by měl být rozvoj potřeby spontánního porovnávání u dětí (R. Feuerstein). Proto je nutné vyzbrojit žáky nejen slovní zásobou, jejichž pomocí mohou rozdíly a podobnosti mezi předměty a jevy popsat, ale i přesným vyjadřováním, které jim pomůže porozumět jednotlivým vztahům. Proto bych doporučovala jednotlivé lekce doplnit i pozorováním a porovnáváním předmětů a jevů v nejbližším okolí dítěte, při procházkách, při prohlížení obrázků v knížkách, vždy podle daných měřítek (vyšší - nižší apod.). Rodičům i dětem přeji hezké chvilky strávené nad příběhem a úkoly. Doc. PhDr. Věra Pokorná přednáší na Univerzitě Karlově, Pedagogické fakultě v Praze, členka International Association of Instrumental Enrichment Trainers

Publikace Počítání soba Boba - 2. díl obsahuje: 1) náměty pro rozvoj matematických schopností pro děti ve věku od 4 do 6 let, pomocí kterých se rozvíjí: používání výrazů, jež vedou k porovnávání, srovnávání, vytvoření matematických představ a pojmů myšlení, logické uvažování prostorové vnímání 2) metodiku rozvoje matematických schopností pro rodiče a učitele, která upozorňuje na úskalí při nácviku předčíselných a později číselných představ shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při práci. Dostáváte do rukou knížku, která je pokračováním prvního dílu o sobu jménem Bob, pomocí jehož příběhů mohou děti již v předškolním věku vstřebávat základní mentální předpoklady matematického myšlení. V publikaci se opakují a prohlubují pojmy z dílu prvního, které vyjadřují množství, velikost, orientaci v prostoru a pořadí. Spontánní znalost těchto pojmů je důležitým předpokladem pro orientaci v číselné řadě a především pro schopnost abstrahovat číslo jako hodnotu. To znamená, že si dítě uvědomí vlastnost čísla, jeho pořadí a jeho obsah. Číslem totiž můžeme vyjádřit množství, například když chceme koupit 3 kg jablek, číslem můžeme předměty, jevy i osoby pojmenovat. Říkáme například, že hráč má číslo čtyři, nebo sedadlo v divadle má číslo 38, přičemž tato jména napomáhají rozlišení od ostatních hráčů či sedadel. Číslem můžeme vyjádřit pořadí, když si koupíme lístek do divadla do páté řady, nebo počítáme, že jsme ve frontě na pokladnu šestí. Spontánní znalost pojmů znamená, že je používáme bezděčně, že jsou součástí našeho vyjadřování a především jsme zvnitřnili jejich přesný a adekvátní obsah. Dostáváme se tak k přehlížené funkci jazyka, jazyka jako nástroje myšlení. Převažuje přesvědčení, že jazyk je především nástrojem pro komunikaci, jeho funkcí je, že si lidé sdělují své myšlenky, názory, příkazy a přání. Jak často však mezi lidmi dochází k nedorozumění. Nejčastěji proto, že mluví nepřesně, nedokončí celou větu, používají nepřiměřené výrazy. I to je jedním z důvodů, proč je tak důležité se zamýšlet nad jednotlivými pojmy a uvědomovat si jejich obsah v co nejširším smyslu slova. Pro přesnost myšlení je rozvoj obsahu každého pojmu nejzásadnějším předpokladem. Proto autorka publikace v každém úkolu nabádá rodiče nebo učitele k tomu, aby nacvičovali v různých souvislostech jednotlivé pojmy. Doporučovala bych, aby ti, kdo s dítětem pracují, pojmy stále opakovali a vybízeli i dítě k tomu, aby neplnilo pouze úkol, ale slovně popisovalo, co právě dělá a odpovídalo na dotazy celou větou. Všichni jsme byli ve škole vybízeni k takovým odpovědím, ale málo kdy jsme si uvědomovali význam obdobné výzvy. Ve skutečnosti jde o to, že teprve celá věta vyjadřuje myšlenku. Přesnost myšlení pak můžeme měřit přesností vyjadřování. Záměrem publikace je i rozvíjet u dětí schopnost pohybovat se v oboru do pěti. Nemusí dosud znát čísla. Pracuje se pouze s množstvím prvků, které číslo obsahuje. Jde opět o to, aby byly u dítěte rozvinuty předpoklady pro matematické operace, které bude provádět v budoucnosti. Přeji knížce, aby získala zájem a porozumění pro daný způsob práce u mnoha rodičů a vychovatelů. Doc. PhDr. Věra Pokorná přednáší na Univerzitě Karlově, Pedagogické fakultě v Praze, členka International Association of Instrumental Enrichment Trainers

Publikace Počítání soba Boba – 3. díl obsahuje: 1) náměty pro rozvoj matematických schopností pro děti ve věku od 5 do 7 let, pomocí kterých se rozvíjí: používání výrazů, jež vedou k porovnávání, srovnávání, vytvoření matematických představ a pojmů myšlení, logické uvažování prostorové vnímání 2) metodiku rozvoje matematických schopností pro rodiče a učitele, která upozorňuje na úskalí při nácviku číselných představ shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při práci Publikace Počítání soba Boba – 3. díl autorky Jiřiny Bednářové a ilustrátora Richarda Šmardy navazuje na předcházející dva díly. Všechny jsou věnovány dětem předškolního věku. Dítě se v nich neučí jen počítat, tentokrát v oboru do šesti, ale učí se vytvářet vztahy mezi čísly. Má za úkol porovnávat prvky podle velikosti, přiřazovat obrázky podle určitého vztahu, analyzovat číslo, doplňovat ho, vytvářet skupiny, které později opět restrukturalizuje. Takový poznávací přístup k učení, v odborné literatuře se mluví o kognitivním přístupu, je rozvíjen odborníky v pedagogické psychologii již od 80. let minulého století. Smyslem této práce je, aby se dítě naučilo matematicky myslet. Nemá tedy jen umět mechanicky počítat. Matematika se nemá učit pamětně, memorováním. Každé matematické operaci, sečítání, odčítání, násobení a dělení, má dítě rozumět. Má vědět, jaký je význam takové operace, kdy ji využije, jaké jsou mezi jednotlivými operacemi vztahy. Dítě má vědět, proč se jednotlivým příkladům učí. Často si ani dospělí neuvědomují, že se stále pohybují v početním světě. Nejčastěji je napadá, že se musí naučit počítat, aby je v obchodě při vracení peněz někdo neošidil. Proto stále ještě přetrvává mylné až nebezpečné přesvědčení, že děti, které se nemohou naučit počítat, mohou prostě používat kalkulačku. Ale i na kalkulačce musí volit operace. Pokud jim nerozumí, je pro ně i kalkulačka nedostatečnou kompenzací. Měli bychom si uvědomit, že počty využíváme jako vhodnou strategii. Počítáme si, kolik činností za určitý časový úsek máme splnit. Čísla používáme při kódování, číslujeme podlaží v činžovním domě, domy jsou označeny čísly a my se podle nich orientujeme, když máme někoho navštívit. Číslem označujeme, tedy kódujeme, čtvrti města, městské autobusy, elekt-riky, silnice a dálnice. Počítáme, kolik úkolů máme splnit, kolik spoluhráčů potřebujeme do hry. Podle čísel se orientujme v čase. Hodiny vyjadřujeme v číslech, podobně i měsíce a roky. Když si plánujeme práci, počítáme dny, popřípadě týdny. Bez porozumění číselné řadě se nemůžeme orientovat v kalendáři. Nemůžeme rozumět jízdnímu řádu. Věci si uspořádáváme podle množství. Tak bychom mohli pokračovat dalšími a dalšími příklady. Školní dovednosti podceňují lidé, kteří si neuvědomují, jak mnoho a denně svou gramotnost a matematické schopnosti využívají. Proto bychom měli u svých dětí početní dovednosti systematicky rozvíjet. K tomu nám pomůže i tato publikace. Doc. PhDr. Věra Pokorná Přednáší na Univerzitě Karlově, Pedagogické fakultě v Praze, členka International Association of Instrumental Enrichment Trainers